Důvody k radosti...

4. února 2009 v 8:00 | mňau
Práce mně toho moc nedává, ale zajímavejch lidí už jsem díky ní potkala moc. Nejnovější setkání - holka o dva roky starší než já. Od 15ti má roztroušenou sklerózu. Já se divila, že mi přišla otevřít bez berliček. Já se divila, že bez nich chodí po domě. A pak jsem se divila, co všecko dělá a dokáže.

Rozvíjí metodu pohybové terapie. Necítí nohy. Ale naučí se jim prostřednictvím nervových "objížděk" říct, co mají dělat, a ony to dělají. Nejdřív zvednout špičku. Pak patu. Pak na druhé noze, pak to střídat.

Na konci je tanec na hudbu. A lidé, se kterými takhle cvičí, mnohem spokojenější než předtím, protože něco velkého dokázali. Tančit. Povyskočit si. Dojít na tramvaj bez upadnutí.

"Jsem na tom špatně. Ale mohla bych být i hůř."

"Narozdíl od ostatních máme malé radosti. Oni mají velké radosti. My jsme šťastní díky těm malým. Že jsem došla až na zastávku a neupadla, třeba. Že si něco sama podám. Člověk má takovou radost z takových drobností. Musí mít."
 


Komentáře

1 Vili Vili | E-mail | Web | 19. června 2012 v 16:10 | Reagovat

Pěkný....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama