zdravotnická zařízení

17. března 2009 v 13:27 | mňau
Příběh 1.:
Kdybych si měla vybrat porodnici podle toho, jakej dělá první dojem, Podolí bych si určitě nevybrala.
Registrační místnost je polepená hnusopapírama ze všech stran.
Provozní doba na webu nesouhlasí s provozní dobou vylepenou na dveřích. Takže je dost pravděpodobné, že budete muset přijít znovu.
V registrační místnosti vůbec nevíte, co dělat. Za neprůhledným sklem tušíte nějaké osoby. Ve skle je několikacentimetrový průzor, kterým se snažíte prokouknout, zda je tam někdo, kdo se vám bude věnovat.

Příběh 2.:
Několik let jsem měla praktického lékaře na Praze 5 a byla jsem tam spokojená. Ségra mi tam šla včera pro kartu, protože jsem se zaregistrovala jinde. A návštěva ji prej pobavila. Zvláště návleky na boty, kytky, obrazy, nástěnky a provizorní dřevěná zástěna mezi čekárnou a příjmovou místností, přes kterou je všechno slyšet. Taky doktor, kterej nějakému chlapíkovi rozmlouval zbroják: "Ale pane, přece nebudete nikoho střílet."

Příběh 3.:
Abych nemusela cestovat s anginou přes půl Prahy, našla jsem si doktora na Praze 4. Není tam provizorní zástěna, ale přesto je tam všechno slyšet:
"Dejte pokoj. Přece nebudete platit třicet korun za to, že jste ukázala zadek?!"
"Paní doktorka si bere dovolenou na pečení cukroví. Peče prej dokonce 12 vánoček."
"A zapněte se, matko!"

Je to všecko takové... moc lidové. Občas dveře bez klik. Prach. Rozsvícený betlémek. Stoletý sedací nábytek v čekárně. Informace různorodým písmem na různorodém papíře různorodě ožvejkaném. Umístěné lepicí páskou všude, kam ruka dosáhne.

Člověk se cítí tak trochu jako na návštěvě u chudé, ale laskavé babičky, kde je správné usmívat se, kývat, děkovat, neptat. Není to špatný. Občas se pobavíte, občas si můžete poklábosit, když máte chuť (vlastně i když nemáte), ale pořád je to něco trochu jiného, než by člověk od doktora čekal.

Srovnáváním různých zdravotnických zařízení jsem dospěla k závěru, že bych nejradši rodila u svýho zubaře. To je asi jedinej doktor, kterýmu věřím, že je doktor a né laskavá a chudá babička.
 


Komentáře

1 rejka rejka | E-mail | 17. března 2009 v 23:23 | Reagovat

Právě jsem si pročetla všechny články. Občas nerozumím obsahu, protože mi chybí kontext (nebo inteligence, případně obojí). Ale vtip, švih a originalita postřehů mne uchvátila a těším se na pokračování.

PS: Nezvládl by to? Ten zubař.

2 mau mau | 19. března 2009 v 18:14 | Reagovat

je, taková pochvala. moc potěšila, děkuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama