Květen 2009

hlava je mi malá

27. května 2009 v 10:35 | mňau
Slíbila jsem pomoct skautům s tim pyjár (jak by řekla fiška, jedna moje kolegyně, blahé paměti. kdo neví, co to ten pyjár je, zjistí to třeba zde.).

Jenomže v mý hlavě na to není místo! Je tam místo jen na OPRAVDU DŮLEŽITÉ VĚCI, jako jsou

plíny
blinkání
kňourání
pláč
krmení
převlíkání
ukládání
zvedání
říhání
koupání
chování
kolébání
...

Nic jiného se tam nevejde!

Dala jsem si závazek, že krom výše uvedeného chci každej den stihnout aspoň si zacvičit a dvakrát vyčistit zuby.


Když připustím, že dvakrát denně nemusí bejt zrovna ráno a večer, tak s těma zubama mi to zatím vychází.




Postelový scény II.

27. května 2009 v 10:15 | mňau
Zkuste si představit úplně hrozně romantickou,

ba možná dokonce - i když to se dá u šestinedělky prakticky vyloučit -

vášnivou chvilku v temné ložnici...

...do které se z dětské postýlky ozve nekonečně dlouhý a mimořádně hlasitý


prrrrrrrrrrrd.







Naše dítě má názor na všecko.

včera jsme otevřeli flašku

25. května 2009 v 13:27 | mňau
a slavili.

vyrostli jsme z prvního oblečku.

tramtará.

chleba

21. května 2009 v 20:39 | mňau
jeden furt řeší, nejmíň od puberty, co vlastně pro svět a pro lidi, na kterých mu záleží, znamená. jestli je "hodná holčička" nebo "tvrdá šéfka" nebo "chytrá holka" nebo "spolehlivá spolupracovnice" nebo "sexy ženská".

bože, jak mi záleželo na tom, abych se etablovala jako užitečná členka týmu gemini. a abych se osvědčila jako tisková mluvčí J. a abych byla maminčina chytrá holka s vysokou školou. a aby si mě všim nejlepší tanečník na parketu. a...

a teď moje sebeúcta a sebevědomí zase utrpí. dneska mi došlo, že moje vlastní dcera ve mně vidí jenom jídlo. dívá se na mě asi tak, jako já na kus chleba. hůůůstýýý.

chronickej plánovač

21. května 2009 v 12:32 | mňau
trpí. musí se naučit NIC NEPLÁNOVAT.

spát, když to jde. ne, když se chce nebo když je noc.
vstát, když na tebe někdo zavolá. ne, když se chce či zvoní budík.

nejvhodnější strategií pro přežití se jeví být neskutečně pružná a dovolit si zahodit z minuty na minutu všecky plány na čtení, e-mailování, žehlení, vaření a všecko a jít se vyspat, protože právě takhle klidná chvíle se nemusí dneska opakovat : )

asi 25 let jsem se snažila vzít život do svejch rukou a trochu samostatně ho řídit. nakonec se mi zdálo, že se to docela povedlo. a teď už mě zas řídí někdo jinej!

nový zákon

19. května 2009 v 13:56 | mňau
čím víc drobeček papá mlíčka,

tím víc jeho maminka žere čokolády.

sny

18. května 2009 v 22:52 | mňau
jak mám teď spaní rozdělené do vícero krátkých úseků, zdává se mi mnoho snů. i ve snech máme s davidem miminko. vypadá jako julka a bývá i ve stejné zavinovačce nebo autosedačce. ale je to kluk a jmenuje se kájík.

nevím, proč kájík, protože kdyby julka byla kluk, jmenovala by se vítek.

vůbec mě nemrzí, že v těch snech není julie. myslím, že to je nějaká podvědomá ochrana organismu před zbytečným stresem. v těch snech totiž naše rodina prožívá obvykle strašně nebezpečné situace.

jako třeba, že nás veze moje ségra v autě a tak.

hurá!

18. května 2009 v 18:24 | mňau
jsou mi další kalhoty!

už třetí!

minulej tejden ještě nebyly.

andělíčku strážníčku, ať se smrsknu i do těch džín z New Yorku, sím sím.

Už vím, proč mě miluje

13. května 2009 v 9:40 | mňau
Tak mi konečně řek, čím to, že mě miluje.

Zaprvé, ...umím řídit.

A zadruhé, ...umím pít pivo z flašky.



Lidské vztahy teda stojej na pěknejch banalitách. Nicméně... možná se mi konečně rýsuje nějaká slibná živnost.

CHCETE SI ZÍSKAT MUŽE SVÝCH SNŮ? NAUČÍM VÁS PÍT PIVO Z FLAŠKY! DISKRÉTNĚ, LEVNĚ, DOCHÁZÍM.

multitasking

11. května 2009 v 20:19 | mňau
Ono se dá zároveň

jíst lipánek,
houpat kolíbkou,
číst časopis,

ale člověk pak nemá požitek ani z toho, ani z onoho.