Srpen 2009

Ještě nemluví,

27. srpna 2009 v 14:24 | mňau
ale její první věta nejspíš bude

"komunismus je svinstvo"


(maminka poslouchá při žehlení Rádio Česko, Příběhy 20. století).

Smysl pro humor

25. srpna 2009 v 12:16 | mňau
mě asi opustil definitivně.

Sirup z chutných lesních plodů zaliješ už jenom vodů.

Tolik etiketa na šťávě.

Je to vtipný?
Prodá to víc šťávy?
Jakej smysl to sakra má?

Zas jedna zavopatřená a jeden nešťastnej,

25. srpna 2009 v 12:08 | mňau


komentovala pozvání na naši svatbu babička. Jeho babička.

Při takovejch hláškách ne že by mi docházel smysl pro humor. Při takovejch hláškách odmítám smysl pro humor mít.

Podobně si u mě stojí "musej se vzít". Nemusej, hehe.

Mimořádně zaopatřená už jsem byla tak jak tak a nešťastná koneckonců taky. Ale pořád to byla jen moje volba, žádnej mus.


Přečetla jsem knížku Girls of Riyadh od autorky jménem Rajaa Alsanea. Recenze to doporučují slovy "představte si Sex ve městě, ovšem tím městem je Rijád."

Jo, sex ve městě, kde že. Žádnej sex, ani žádný nevinný rande v kavárně, natož svobodná volba partnera pro život. Všecko rozhodují příbuzní podle toho, jak slibné postavení a bohatství má druhá rodina.

Lidi, já byla vděčná na každý stránce svejm rodičům, že si mě narodili zrovna tady. Jestli někde platí "zaopatřená a nešťastnej-nešťastná" a "musej se vzít" a jestli slovo babiček má někde váhu bez ohledu na to, co říká, pak je to tam.


(knížku doporučuju, skvělý a poučný čtení)

Změna je život

20. srpna 2009 v 10:37 | mňau
Nejdřív se naše bezúdržbové miminko změnilo v údržbové.

Potom se naše bezbranné miminko změnilo v branné.



Brannost miminka se nejlépe pozná při kojení.

"Kojení patří k těm nejkrásnějším událostem ve vztahu matky a dítěte. Dítě zbožně hledí na maminku, přivírá blaženě oči a spokojeně hladí prs," hovoří chytré knihy.

Co na to branné miminko?

Pěstičkou určenou k hlazení prsu mlátí v pravidelných intervalech matce do hrudní kosti, jako kdyby ji chtělo resuscitovat. Nohama se odstrkuje od opěradla křesla a zuřivě trhá hlavou ze strany na stranu, a natahuje tak zdroj své výživy do závratných dálek.

Proč máš bradavky až na břiše? zeptá se mě jednoho dne David.

Za to můžou nejkrásnější události mezi matkou a dítětem, miláčku.

Julka v hospodě,

19. srpna 2009 v 22:03 | mňau
táta v hospodě a máma běží na parkoviště pro síťku na kočár. "Ještě vezmu zajíčka, ať si má děvčátko s čím hrát."

Hm, co tak čuměj, motorkáři?
...
Asi se jim líbím.
...
Vypnout hruď
...
Svůdně se usmát
...
Ale oni čuměj někam
...
Někam níž
...
O co jim jako-
...
Na toho zajíce pitomýho!


Bajka vypráví o tom, že s chrastítkem v ruce se těžko koketuje.

drogy

19. srpna 2009 v 10:31 | mňau
zeman má becherovku,

indiáni koku,

jula paleček.

Nepít tolik,

18. srpna 2009 v 21:56 | mňau
teda pít míň, tzn. whisky jen jednou za týden, dočetla jsem se právě ve vlastním deníčku z loňského dubna.


Takže se můžu pochválit. Konečně jsem jednou dostála nějakému předsevzetí, i když je to asi spíš Julky zásluha než moje.

Radosti ze života se mi proměnily. Byl to sex a chlast, teď je to sex a procházky s kočárkem : )


(Evi, testuju, co vydržíš.)

Kam to zas ty děti daly?

18. srpna 2009 v 11:38 | mňau
Bože, zas nevím, kde mám klíče! Ta Julie, všechno někam zašantročí. A protože neumí mluvit, nemůžu z ní dostat, kam!

Chybí mi:

klíče, náplně do pera, páskový boty, knížka z knihovny, výpis z účtu a pořádek. ten nejvíc.

už se nestěhuju.

leda bez věcí.

Knedlíky v mikrovlnce

14. srpna 2009 v 14:52 | mňau
Zadejte si tohle heslo do Gůglu a budete se divit, jak to všichni chválej horem dolem. Já se nechala těmi kazateli lživého evangelia oblbnout a dopadlo to tvrdě. Kamenně.

A nebylo to těstem, jak dokazují dva knedle, které jsem pro jistotu dala vařit do vody.

Možná máme výkonnější mikrovlnku. Možná je sedm minut na hrnkový knedlík moc. A možná, možná - a to je nejpravděpodobnější - možná za to může strejda Adam. Vždycky když k nám přijde, ať nečekán a nezván nebo čekán a zván, něco se přinejmenším připálí. A tenhle knedlík, ten je zvenku kámen, ale zevnitř, zevnitř je spálená země.

Až se vám dostane do ruky recept na mikrovlnkový knedlík, doporučuju - Burn after Reading.

Monolog při přebalování

14. srpna 2009 v 14:44 | mňau
Tento monolog byl původně snahou o dialog s přebalovaným, postupně se přeměnil v úpění nad všeobecnou drahotou a skončil pokornou omluvou.

Jejej to je ale plná plínka-tak jdem na to jo-přebalíme to miminko naše-no teda ty z toho máš legraci normálně-ty jsi náš smíšek malej viď-ježíš ono je to i na tričku-pemprska to nechytila-představ si to-že to ta plína blbá nechytila-máma se zlobí na tu plínu-pět korun stojí a je to stejně na nic-ajaj-počkej nesahej tam-nedávej si tu ručičku do pusy teďka-omlouvám se všem plínam-všem plínám světa se omlouvám-protože prostě tohle-tohle prostě by nepobrala ani nejlepší plína na světě.