para doxa

3. srpna 2009 v 6:59 | mňau
To naše dítě je tak velký!

Odpolední povzdech po návratu z porodnice, kde jsem obdivovala ježčí princeznu Anežku I. Neuvěřitelný, jak lidi můžou být taky maličcí.

To naše dítě je tak malý!

Noční povzdech po návratu od Fidly. Štěpánka, ta se nepočítá, ta už má dva roky. Ale Eda, Eda je o měsíc a o tři kila větší než Jula!
 


Komentáře

1 Iva O. Iva O. | 4. srpna 2009 v 14:56 | Reagovat

Už jsem v březnu a čtu poctivě,protože jak jinak se dovědět něco víc o blízkém člověku,o němž jsem v ne moc dávné době neměla tušení-:) Je hloupé komentovat staré články, ale neodpustím si aspoň jeden. Ad únorový Rozsvícený svět: jedna moje starší bývalá kolegyně říkala nám,tehdy mnohem mladším, "děvčata,až se vám bude všechno líbit a budete mít pořád radost ze života, tak to už bude znamenat, že jste staré". Jak já to teď vidím!! Ach jo...

2 mau mau | 11. srpna 2009 v 8:57 | Reagovat

Děkuju moc novým čtenářům za zájem a milé komentáře. Obdivuju čtení starých příspěvků, bože, nepsala jsem tam něco závadného? (= o vás?)

Že by to s tou radostí bylo "čím starší, tím lepší"? To by bylo to stárnutí vlastně dobrá zpráva!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama