Před 11 lety

18. října 2009 v 10:00 | mňau
jsem byla mladá a naivní a mimo to jsem také bydlela na čtyřáku na kolejích v Houšťce.

Žily jsme tam toho roku spolu čtyři holky prvačky. Jedna se jmenovala Markéta, měla za sebou nulák na pedáku, a tak pro nás byla zdrojem užitečných informací o životě ve velkoměstě. Od ní jsem se dověděla, že v rádiu dávaj v noci Červené uši Radima Uzla a nebo že existuje městská knihovna, kam můžeš úplně normálně jít a půjčit si knížku.

Jednou mi řekla, že chodí na večerní přednášky prima chlapíka psychologa Václava Břicháčka. Jméno mi bylo známé z časopisu Skauting a od Holmes, která o něm vyprávěla po návratu z Fonsu. Chtěla jsem toho mimořádného chlapíka zažít taky, a tak jsem se jeden pondělní večer vypravila na Albertov.

Přednášková síň na mě velmi zapůsobila a Václavovo povídání rovněž. Psala jsem si skoro každé slovo. Když přednáška skončila a šla jsem temnou ulicí na zastávku, čekala jsem, kdy kolem projede ctihodný starý pan docent ve svém voze. Měla jsem takovou představu, že ctihodní učitelé na vysokých školách jezdí v bavorácích a mercedesech. Byla jsem upřímně překvapená, když pan docent přišel na tramvajový ostrůvek a nastoupil do stejného vozu jako já - vozu elektrické dráhy číslo 18.

Dnes už vím, že ctihodní docenti a profesoři chodí v našich zemích obvykle pěšky a že mít zánovního bavoráka nebo mercedes je spíš podezřelé než normální.
 


Komentáře

1 vena vena | 20. října 2009 v 10:45 | Reagovat

Hm, Petr je sice zatim jenom PhD, ale nepochybuju, že z něj vyroste dobrej docent. A taky chodí pěšky (dokonce už i já chodím na metro pěšky!), takže s bavorákem se asi fakt můžu rozloučit...
Ale co, hlavně že si od našich můžu pujčovat polskýho fiátka:-) Pravda, že ctihodnej dvoumetrovej vědeckej pracovník v něm vypadá trochu směšně (pšt!).

2 mau mau | 20. října 2009 v 21:25 | Reagovat

hezká představa : )) (pšt!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama