Už jsem tam!

17. října 2009 v 14:09 | mňau
Ani to tak dlouho netrvalo a už jsem tam.


Včera, lehce před půlnocí. Julka spokojeně spinká v postýlce v ložnici, David sedí v kuchyni naproti mně u stolu.

Batoh opřený o zeď se zničehonic sesune k zemi.

Následuje duchaplný komentář, takové třívteřinové, procítěné, afektované a melodické

Bááááááác!


provázené pomalým tlesknutím dlaně o dlaň.



Ano, takhle teď komentuju všecko, ve snaze nezanedbat citový, rozumový, fyzický, duševní, duchovní, psychický, motorický, nemotorický a automatický rozvoj vlastního dítěte. Dokonce i tehdy, když to dítě vůbec nezajímá. Dokonce i tehdy, když dítě není v dosahu.


Hned jak jsem to vyslovila, trochu jsem se zastyděla a pokradmu koukla po Davidovi. Líbězně se usmál. Ničeho si nevšiml, už mu to taky přijde normální.

Jupí! Už jsem tam! V zóně mateřské demence! A David se mnou!
 


Komentáře

1 Jiji Jiji | 22. října 2009 v 12:48 | Reagovat

Tak kvůli tomuhle Tě zase čtu já - mám chvíli času se tomu smát - a pak se na to začít připravovat:-).
A brzy se uzdravte, ať můžete někdy dorazit na návštěvu...

2 mau mau | 23. října 2009 v 19:56 | Reagovat

jů, ahoj : ) no to my rádi brzo dorazíme, ale musíme si povídat o přízemních věcech jako plínách a  dětských nosítkách. zvlášť když to bude k večeru

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama