Jen si tak trochu zdřímnout,

11. ledna 2010 v 19:59 | mňau
jsme zatoužily dnes mezi jednou prací a druhou. Měly jsme na to právě jednu hodinu (né mezi psem a vlkem, ale mezi výroční zprávou a doučováním češtiny).

Uložily jsme se do postele. 50 % z nás (bráno na kusy, ne na kila) bylo okamžitě připraveno usnout. Druhých 50 % se na spaní muselo pořádně připravit. Začalo válet sudy. Druhých 50 % naštěstí neví, že sudy se nemusí válet jenom jeden tam a druhý zpět, nýbrž že to jde i furt dokola až na kraj postele. Druhých 50 % nejspíš nemá o existeci něčeho, jako kraj postele, vůbec ponětí.

A tak jsme tedy ležely. Nebo spíš já ležela. Jula rotovala nejprve kolem své osy horizontální, pak i kolem své osy vertikální. Když se dostatečně vyrotovala, bylo patnáct nula nula, já šla otevřít dveře další práci a ona spokojeně usnula.
 


Komentáře

1 Kaš Kaš | Web | 11. ledna 2010 v 20:34 | Reagovat

Tomu říkám umění relaxovat :) Od té vaší maličké by se člověk mohl učit.

2 dond dond | E-mail | Web | 12. ledna 2010 v 0:40 | Reagovat

Viď. :-)

Taky o tom ráno popřemejšlím, že Mau pošlu místo sebe do práce a spokojeně usnu...

3 Magda Magda | 12. ledna 2010 v 12:45 | Reagovat

Tak u nás náš lvíček stále ještě 2x denně spinká. Akorát jenom venku v kočárku, naštěstí se nemusí jezdit a kočárek i může stát pod oknem. Takže když se jí klíží očička, nabalim ji jako Inuitu, šoupnu ven a začnou se klížit oči mně. Jenže co 5 minut chodím kontrolovat, jestli je kočárek, Anežka i dudlík na svém místě a jestli nemá omrzlý nosík, nebo ručičku... Takže nejenom nic pořádně neudělám, ale ani odpočinek se nekoná. Ještě že v noci umí spát v postýlce. Moc vás zdravíme, jsme tu zapadané po uši...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama