Díra do hlavy

2. února 2010 v 9:03 | mňau
Přede mnou Chris Rea, vedle mě můj milovaný muž, jenom já tu spíš nejsem než jsem. Duchem dlím na poradě v kanclu svého šéfa. Bývalého šéfa, dokonce. Udílí mi nějaká naučení do života, jak je jeho dobrým zvykem, a ptá se, kdy už pošlu ostatním k diskusi ten materiál... Pošlu, pošlu, co nejdřív, spolehni se.

Pak jsem chvíli na koncertě, ale dlouho mi to nevydrží. Zase o něčem přesvědčuju svého nadřízeného. Asi o tom, že si zasloužím nějaké odměny.

Když se mi to stane popáté během půl hodiny, tak mi to dojde. Vůně!

Stejné jako když jsme jeli ve Španělsku autobusem z Marbelly. Celou cestu na Gibraltar jsem myslela na svého zubaře. Ne na to, že je to sexy chlapík. Ale že ještě nejsem objednaná, že zas bude mít místo nejdřív za čtvrt roku, že mě to zas bude stát desetinu vejplaty a že zas budu mít o jeden bezproblémový zub víc. A až skoro na Gibraltaru mi došlo, že ten chlap, co sedí přede mnou, používá stejný parfém jako on, nejlepší zubař v Praze. A ve stejnou chvíli mi došlo, že ho používá tak v desetkrát větší koncentraci a že blbě mi není ze vzpomínky na zubaře ani z dynamického stylu řízení andaluských šoferů autobusů, ale z toho parfému.

Fascinuje mě, jak se ty vůně v hlavě drží. A jak se myšlenky drží těch vůni. Nedalo by se toho nějak pozitivně využít? Ba dokonce, nedalo by se na tom vydělat? Chcete se vybičovat k velkým pracovník výkonům? Iritujte se velkými dávkami vůně svého šéfa. Chcete se uprostřed pracovního dne potěšit? Není nic snazšího, než si ulít (doslova) něco vůně svého milého do kabelky s sebou. Potřebujete se na nějaké jednání nabudit, či dokonce naštvat a někoho seřvat? Požádejte tchýni, ať vám s sebou nabalí trochu svého parfému!
 


Komentáře

1 ET ET | 2. února 2010 v 21:44 | Reagovat

Tohle mám taky. Pamatuju si vůně jak nic jiného. Parfém své milované angličtinářky se základní školy bych poznala i po těch letech, v práci si ze mě dělá kolegyně legraci, když se jí ptám, jestli tu nebyl kolega, že ho tu cítím :-)) A hele jo, byl!

2 Kaš Kaš | Web | 3. února 2010 v 10:59 | Reagovat

Já takhle silně reaguju myslím jenom na jednu vůni, kterou mám navíc moc ráda. Problém je akorát v tom, že nevím, co to je. Takže vždycky bojuju s nutkáním se těch chlapů zeptat. Ale myslím, že dokud tak budou vonět jen náhodní kolemjdoucí, zůstane mi její původ utajen.

3 Iva O. Iva O. | 4. února 2010 v 9:10 | Reagovat

Máš něco proti mojí vůni? Nebo snad proti mně?!!!

4 jesteziju jesteziju | 9. února 2010 v 22:51 | Reagovat

[3]: Ale kdež. Nic proti tobě nemám. Naopak!!!

5 An An | 10. února 2010 v 0:47 | Reagovat

mám jednu chlapskou vůni, kterou spolehlivě poznám a je děsně atraktivní. sehnala jsem ji svému drahému, je to spolehlivé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama