Duben 2010

Ještě furt žiju

28. dubna 2010 v 9:27 | mňau
Asi by mi to mělo stačit jako důvod k radosti.

Bohužel zrovna teď mi to nestačí.

Ještě jedno kafe bych si dal.

Pak se uvidí.

Co stihla za rok

26. dubna 2010 v 10:38 | mňau
(vyčerpávající seznam to není, ten by se sem nevešel)

3 svatby a 2 pohřby
2 zuby
kilometry kočárem, kilometr po břiše, půlkilometr po kolenou, 4 metry na motorce a 20 kroků kolem nábytku
sto pádů na zadek, na temeno, na čelo, na nos a jinam
půl dětského olejíčku si vměstnat do oka, ucha, pusy
strkat prstíky do nosu kozičkám v dětské ZOO
jeden odborný seminář v angličtině (oh, beautiful Julia! I love her! ... s tou nejujetější intonací, jakou si dovedete představit)
jedno pracovní jednání na půdě teologické fakulty, několik pracovních setkání na Junáku a 70 pracovních setkání u nás doma
dojet pět flašek od piva, rozkousat zabalenou tatranku, vyžebrat od turistů kus zmrzlinového poháru
vyrůst z jedné i z druhé vaničky

no a hlavně inspirovat několik bezdětných k tomu, aby se stali dětnými : )

...

Tento příspěvek nemá název

22. dubna 2010 v 21:21 | mňau
Nezvládám základní mateřskou dovednost jako je přebalování. Nechci to nijak rozmazávat, ostatně se to rozmazává nejlíp samo, ale prostě

dítě se nezastaví ani desetinu vteřiny
odchází z přebalovacího pultíku
nesnáší polohu na zádech, irituje ho už samo slovo "hají"
strhává na sebe vrchní část přebalováku
vytahuje z postraních kapes plíny, hadříky, vatičky, teploměry
strhává z polic olejíčky, krémy, lesky na rty, řasenky a namáčí to do obsahu plenky
mimoto si tam namáčí též ručičky, svlečené části oděvu, které někde nahmátne, a někdy i nožičky

u toho řičí, bečí, řve a vzteklí.

Přebalování tedy obvykle dokončujeme ve vaně. Dítko dole odstrojené a nahoře oblečené sprchuju úplně komplet - obvykle se tím kupodivu trochu zklidní.



Chtěla jsem původně s nočníkem počkat, ale - smůla, panenko - zítra pro něj jdu! A sedět na něm budeš ve vaně, abys nemohla zdrhat!

Odposlechnuto ()

15. dubna 2010 v 11:30 | mňau
on (ráno, s kocovinou jak noha): tak jsem byl poprvé v životě ve stripbaru.

ona: (ehmbožecotovlastněje) Jo? A co?

No nic. Hrozný... vůbec se mi tam nelíbilo.

Miláčku? A to takhle jednou taky přijdeš ve čtyři ráno domů a řekneš "tak jsem byl poprvé v životě v bordelu a vůbec se mi tam nelíbilo"?

Neboj, to se nestane.

Cože? Ty užs tam byl?

Odposlechnuto v kavárničce

12. dubna 2010 v 15:10 | mňau
Prosím vás, jak jste spokojená s tou krosničkou na dítě?

Když ji nosí manžel tak moc. Když ji nesu já, tak to není tak horký.

Přechodový objekt

12. dubna 2010 v 15:08 | mňau
Normální děti, aby se utěšily, když nejsou po ruce rodiče, objímají medvídka. Panenku. Dečku. Nebo třeba i flašku od piva. V horším případě třeba palec u nohy.

Naše dítě je závislé na olejíčku. Ještě taky akceptuje krém.

Horší je, že se už naučilo tu lahvičku otevírat.

Olejuje naše krásné dřevěné podlahy a z krásných dřevěných podlah to nejde dolů. Kdyby aspoň olejovala souvisle!

ze svatební cesty

12. dubna 2010 v 15:02 | mňau
pár pikantních podrobností ze svatební cesty


Na líbánkách v Nepomuku
ukousnul mi manžel ruku.

Na líbánkách v Mariánských Lázních
vypadá to v prostřed září na sníh.

V Lázních Kynžvart, v lesním stínu
pokakal si capart plínu.


Shrnuto podtrženo, západní Čechy radši vynechat.

Sebepoznávací...

8. dubna 2010 v 9:47 | mňau
Je toho dost, co jsem se o sobě za uplynulých 30 let dověděla. Ale nejlepší asi je, že jsem jak Goebbels.

Takhle dobře bez sprostých slov někoho hodně urazit... Můžu doporučit. Nebo to byla urážka pro G.? Včera jsem si o něm něco četla a mám se ještě co ohánět.

...

Jo a ještě jedna dobrá hláška. Neříkejte, že mi je přes třicet. To je o hodně slabší, ale taky nadávka. Protože mně je PRÁVĚ třicet. A ještě několik let bude.

...

Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Ale kam vede cesta dlážděná špatnými úmysly?

Medvědí bratří

2. dubna 2010 v 4:19 | mňau
Potřebovala jsem Julii ostříhat nehty, což v praxi znamená najít na internetu vhodný program s hýbacíma obrázkama. Nejlepší je něco s medvědama.

Našla jsem pohádko-písničku Medvědí bratři na jůťůbu. V slovenské verzi Bratia Medvedi. Pustila jsem postupně obě, protože nehtíčků bylo hodně. Víte, jak se slovensky řekne "tak to je fakt hustý!" ?

...


Tak toto je naozaj výstredné!



Tuhle jsem někde četla, že když děti píšou ve škole protiklady, tak k slovu hustý uvedou "nuda" nebo "suchý". Se jim nedivím.