Třiatřicet

31. května 2010 v 14:34 | mňau
Když přicházím do let pána Krista, začínaj mě bolet různá místa, zazpívala mi Magda, aby mě utěšila.

Pět dní mě bolí hlava. Peklovitě. Při každým pohybu ještě peklovitějc. (Teda při každým pohybu hlavou, při kejvání prstem na noze dobrý.)

Pět dní, to je myslím víc, než za celý předchozí život dohromady.

Dneska se přidala Jula se zvracením. Jak to má s hlavou, těžko říct, ale náladu má stejnou jako já.

Kňučíme.

Třiatřicet mi ještě není, ale už vím, že za každej den, kdy člověka nic nebolí, mělo by se děkovat.

Jasně, nejsem nejmladší, ale sakra, aspoň to dítě by mohlo bejt v pohodě. Do třiatřiceti má pořád dost daleko...
 


Komentáře

1 iva iva | 1. června 2010 v 9:39 | Reagovat

na bolest čehokoliv, příp. všeho si člověk
zvykne.. stáří je strašný, viď?-:)

2 jesteziju jesteziju | 4. června 2010 v 10:14 | Reagovat

staří je k bli... ué... nezvyknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama