Víkend

3. května 2010 v 9:28 | mňau
Chtěli jsme jet po vejletech, ale místo toho jsme vítali zub.

Vítali jsme ho usilovně už od pátku, a to jsme o něm ještě ani nevěděli.

Jenom jsme věděli, že jinak pohodový dítě furt bečí, kňučí, stěžuje si, nadává a místy dokonce vzteklí. Z pátku na sobotu skoro celou noc, tedy přesněji každou hodinu. 

Když začalo slintat, začalo nám svítat.

Nakonec se přidala teplota a bůhvíproč ještě rýma.

Mezitím jsme lehli na pár hodin s teplotou i my ostatní.

Teď je pondělí ráno a pořád vítáme. Leze, ale moc nespěchá.

Je nutný, aby jich ve finále bylo dvacet nebo kolik? ...ptá se Cimrman chybujícího Stvořitele.

Nám by stačila inverzní veverka. Nebo trojzubec jinak též zvaný vidle.

(tento příspěvek opět určen bezdětným, aby jim to "nebylo líto")
 


Komentáře

1 dond dond | E-mail | Web | 3. května 2010 v 11:31 | Reagovat

A já se Tě, pane Bože, ptám: takhle sis to přál?!?

2 iva iva | 4. května 2010 v 13:13 | Reagovat

U dalších (dětí) už nebudete pátrat,co jim vlastně je. Prostě jsou nějaký porouchaný, však ono se to zase spraví. Řeší se až 39, příp. krev-:))

3 jesteziju jesteziju | 5. května 2010 v 9:06 | Reagovat

good, to bude fajn. hlavně aby se to spravovalo samo, to je důležitý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama