nesmysl života

22. října 2010 v 16:51 | mňau
Před deseti lety jsem byla na rozpacích, když jsem měla přiznat, že studuju teologii.

Teď jsem na rozpacích, když mám přiznat, že se živím "tim P.R.".



Tenkrát mi vadily ty dotazy: co to vlastně je? k čemu to studuješ? co s tím budeš dělat? Teď se mě takhle nikdo neptá, ale já se u toho vždycky ptám sama sebe: je to k něčemu? dá se to dělat slušně? můžu bejt úspěšná, když přitom nebudu oblbovat lidi?

Furt doufám že jo. Furt si myslím, že to může být poctivý řemeslo a že zvlášť v některých případech (u skautů, u univerzity, u sociální práce, u popularizace vědy a tisíce dalších věcí) to cenu má.

Ale někdy bych radši byla farářka. Sice nejsem v žádný církvi a žádná by to se mnou dlouho nevydržela, ale stejně mi připadá, že by to mělo - narozdíl od mnoha jiných prací - nezpochybnitelný smysl.
 


Komentáře

1 Sova Sova | 1. listopadu 2010 v 22:53 | Reagovat

Fakt jo? - reakce na ten poslední odstaveček... asi proto, že jsem měla už nastupovat jako farářka, ale pak se do daného termínu strefil termín porodu našeho synka - že by cesty Páně byly nevyzpytatelné? :-) Akorát teď přemýšlím, jestli se k podobnému rozhodnutí znova odhodlám. Mám pochybnosti o tom nezpochybnitelném smyslu. Ach jo, ten život je ale fuška! Nebo to je tak dobře?

2 jesteziju jesteziju | 2. listopadu 2010 v 22:41 | Reagovat

to je hezký...ale jestli se nepletu, tak už jsem stejný příběh slyšela. (s tím porodem místo nástupu). jo, asi to tak jednoduchý není ani v tomdle případě, jenom... studovala jsem kdysi práci jednoho faráře a musím říct, že byl pro lidi tak důležitej - v tom podstatným smyslu slova, že je podržel, pomoh, i když jenom slovem nebo gestem. tak si tu práci představuju. možná blbě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama