moje theopraxe

21. ledna 2011 v 23:36 | mňau
Určitě se škodolibě těšíte na další vyprávění o mých kuchařských dovednostech. Bylo by o čem vyprávět. Tak například jsem pekla husu. Pekla jsem jí dle specielního receptu 6 hodin, pak ještě další 2 a pak...

Bavte se na účet někoho jiného. Já tu dneska mám něco daleko závažnějšího. Jula odjela na třídenní prázdniny od maminky. Jak to vypadá z telefonátů, chybím jí asi tolik jako jejímu plyšovému méďovi. 


Ahoj! Holčičko! Jak se máš?
Aoj. 
Máš se dobře? Byla jsi venku? 
Jo. 
Máš tam sáňky?
Jo. A babičku. 
Papala jsi už? 
Jo. 
A co jsi papala? 
Kuličky. 
Kuličky s jogurtem? Nebo víno? 
Počítač. 
Cože? Počítač?
Pápá. 


Den bez Julie - asi první celý od jejího narození - jsem začala tím, že jsem si namazala obličej pastou na zuby. Je to zvláštní pocit a nejde to moc dolů. 

Den jsem ukončila nápadem - asi poprvé od ukončení studia teologie - že bych se začetla do bible. A tu se ukázalo, že nemám doma ani jedinou. Jsem majitelkou mnoha různých biblí - např. dětské, Kralické (tu jsem ukradla), Septuaginty, Starého zákona v hebrejštině, Nového zákona v řečtině, výpravné s perokresbami, výtahů z Nového zákona pro charouše... ale v bytě, kde žiju už půldruhého roku, se nenachází ani jedna. Nebo je dobře ukrytá. 

Co to znamená? 

Půjdu si zítra nějakou půjčit do knihovny. Abych pozvedla svůj duchovní život z pankráckého sklepa do smíchovského 3. patra. 
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama