bosorka

14. prosince 2011 v 0:26 | mňau
Nechci přilejvat oheň do oleje ani vodu do kyseliny, ale přinesl mi dnes několik námětů k přemýšlení článek na Katalinky bločku. A mám potřebu se k němu vyjádřit, ale nejprve kousek ocituju. Vlastně podstatnou - střední část - zbytek si kdyžtak najděte na googlu.

Je ze mě čarodějnice. Úplně normální bosorka, kterou by ve středověku upálili na hranici. Nepoužívám kočárek, na šňůře se mi houpou klasické české čtvercovky, úspěšně se vyhýbám očkování, rodím si v kleče na zemi, spím s dítětem v jedné posteli, nežeru glutamát ani aspartam. Šátkuju, bezplenkuju, látkuju, bedýnkuju, kojím co to dá, učím se netrestat ani nechválit, a dokonce mi snad i přestaly chutnat brambůrky. A nad tím vším spousta malých, vítaných otazníčků.

A teď co k tomu chci napsat:

Moje ségra taky nepoužívá kočárek, na šňůře se jí houpou neklasické, ale přesto látkovky, o jejím porodu nic nevím, jenom, že si ho užila daleko víc, než já, s dítětem spala v jedné posteli cca do synova jednoho roku. Kojí a kojí a nevypadá, že by chtěla přestat. S příkrmama začala tak pozdě, že mi z toho vstávaly vlasy na hlavě. Bezplenkovala taky a možná ještě pořád, to nevím.

A já - kočárek byl můj hlavní parťák do Juliiných dvou let, v raném období, kdy jsem Julu unesla, tak jsem používala šátek a nosítko, protože 4. patro bez výtahu je prostě s kočárem peklo. Postýlku měla a má dcera svou a s námi spala - možná jednou (alelůja). Na porodu spatřuju krásného jenom to, že můj manžel je stále můj, ač to všecko viděl. Nežeru glutamát (jenom když si chci zahřešit u číňanců) a aspartam. Bezplenkovka je pro mě mimo mísu, spousta práce za málo výsledků, plíny papírový, s kojením jsem ráda skončila na roce, bedýnkovala bych ráda, a zkouším i netrestat a nechválit - ovšem když bylo dceři o rok a půl míň, šlo mi to daleko líp než teď. A očkujeme se.

A proč tenhle soupis: ségra dělá spoustu věcí úplně jinak, myslím si o některých věcech své, ale vůbec si o ní nemyslím, že je čarodějnice - a nikdy mě to ani nenapadlo. Cítím naprostý respekt k tomu, jak se k záležitostem výchovy a péče o svého syna staví. A stejně to mám i s Tebou, Kašpro.

Svět je pestrý, přístupů miliony, proč na někoho lepit nějaké nálepky? A hlavně: proč sama na sebe lepit nějaké nálepky?
 


Komentáře

1 Ája Ája | 19. prosince 2011 v 17:14 | Reagovat

Nikdy jsem neměla jedno dítě, ale hned dvě a vzápětí tři. Taky jsem si prošla obdobím látkových plen a nelituju. Ale lituju toho, že jsem se tolik stresovala z toho, že se mi nedařilo kojit dvojčata. Tak ylituju, že jsem záviděla jiným matkám to jediné dítě, na kterém mohly zkoušet různé alternativní přístupy. U dvojčat existuje jen jeden - přežít. Dětem dáme semtam na zadek a když už mám nervy úplně v kýblu, tak na ně hystericky řvu. Zatím vypadají v pohodě a myslím, že víc než příliš překombinovaná výchova a bazplenková metoda jim prospěje bezmezná rodičovská láska. A tu mají a ví o tom. I bez nálepek.

2 jesteziju jesteziju | 20. prosince 2011 v 14:37 | Reagovat

Ahoj Ájo, ráda Tě tady čtu. Jo a taky Tě čtu ráda u Tebe. Četla jsem teď vzpomínky Dany Němcové na výchovu 7 dětí... mám z těch víceromatek pocit, že jsou daleko víc v pohodě než mnohé my jednomatky. Protože totiž - u nás je to taky semtam na zadek a taky občas hystericky řvu - akorát to pak moc zpětně zkoumám, jestli jako jsem dítku nezpůsobila doživotní trauma a tak.

3 Ája Ája | E-mail | 21. prosince 2011 v 11:32 | Reagovat

Ahoj Mau,
já to taky zkoumám, neboj .-). U nás doma Kašpřin blog prošel dlouhonoční debatou, Lojzík se dost rozjel v komentáři k jejím úvahám o očkování. Doporučuju.
Téma výchovy dětí je dost citlivé, tak bych nerada, aby kolem toho moc pěnila krev. Tak to asi uzavřem, co?

4 jesteziju jesteziju | 28. prosince 2011 v 14:19 | Reagovat

No, naopak, otevřem to, ale někdy osobně. škoda toho ejhle. někdy k vám zajedem s Julií a lahví vína a probereme to důkladně, až bude víno pěnit. vaše příspěvky u Kašpry jsem si přečetla, souhlasila bych s Lojzou, že současná matka má až moc času a informací : )

5 Manka Manka | 11. ledna 2012 v 11:43 | Reagovat

Děvčata,dělejte to jak umíte a jak se vám to zdá správné.  My- tím myslím my dřívější matky - jsme to také dělaly špatně a jaké z vás vyrostly krásné , šikovné , milující,zdravé  a hodné holčičky.:-)))))))))

6 jesteziju jesteziju | 16. ledna 2012 v 21:56 | Reagovat

to je krásně řečeno, pravda pravdoucí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama