příbuzenstvo a únor

16. února 2012 v 22:35 | mňau
Ty jsi ségra babičky, mami. A taky moje.

Babičky maminka umřela, jako ten pan prezident. Jsou spolu umřelí.

Pan prezident umřel a ukazoval takhle ručičkou, že mi jsou dva roky.
Dva a půl.

---


Přiblížily se slavné únorové dny:

Čtyři roky od koncertu za knihovnu na Letné, kde jsme se seznámili s Davidem. Tedy kde nás právnice Téra seznámila. Tehdy jsem ještě zvládla pět vizourů za večer, to už se vrátí leda v důchodu.
já: mám novej objev.
ségra: jo?
já: je rozvedenej a kouří.
ségra: ježíš, a to se TI jako líbí? TOBĚ???
---
Čtvrté výročí začátku mého pedagogického působení na vyšší odborné škole. Rok na to jsem tam vyučovala znovu a těhotná. Pořádně těhotná, od poslední odučené hodiny do porodu zbývalo asi 50 hodin.
on: hele, já vim, že jsem se tvářil furt hrozně votráveně a nic jsem nedělal
já: no
on: tak děkuju za tu zkoušku.
já: no
on: ale tydle hodiny byly fakt úplně nejzábavnější ze všeho, co tu kdy bylo na týhle škole
já: no. tak dík.
---
Výročí únorového ležení v lese na jehličí. Taky čtvrté. O jedné sobotě kolem 20. února jsem se vydala na rozjímací výlet do Brd. Fascinující bylo, že nastalo úplně letní počasí. Bylo kolem 20 stupňů a země voněla jehličím, jako v létě. Tehdy jsem měla pocit, že se dějí zásadní přelomy a že musím rozhodnout o tom, jak dlouho a za jakých podmínek vydržím ve své tehdejší práci. Rozhodnutí bylo dodrženo, i když spíš vlivem vnějších okolností než silou mojí vůle. K tomu žádnej dialog není, tam jsem byla jenom já a pan bůch.
 


Komentáře

1 dond dond | E-mail | Web | 21. února 2012 v 9:23 | Reagovat

Šest. Těch vizourů.

2 iva iva | 27. února 2012 v 13:26 | Reagovat

Cha chá prej v důchodu! To budeš po prvním jak motyka,ledaže by v tvém případě nefungovaly zákonitosti přírody.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama