usínání

27. června 2012 v 21:24 | mňau
Jula usíná hrozně nezpůsobně. Kroutí u toho nohama, rukama, leze po zdi, organizuje zvířátka, padá z postele a mluví. Hlavně mluví. Když mám nějaký zvláštní zájem na tom, aby usnula rychle, lehnu si k ní a snažím se omezovat počet jejích pohybů a slov.

Snažím se na ni potichu pomalu mluvit a uklidňovat: hajej, nepovídej, zavři pusinku, zavři očička. Když se trochu sklidní, dělám takové pssst nebo ššt vždycky, když začne zase mluvit. A později neříkám nic a nedělám nic, jenom se tvářím, že spím. Po pár desítkách minut tváření toho mám plný zuby a povídám:

Julinko. Zase jsi mě vzbudila. Já tady nemůžu spát, musím si jít lehnout někam jinam.
Né, buď tady se mnou, já už spím a jsem potichu, ujistí mě. Jenomže pak, za deset vteřin:
Už tě nebudím? ptá se šeptem. Když nereaguju, přidá na hlasitosti:
Haló, nevzbudila jsem tě? A nakonec:
Mami, haló, nevzbudilo tě to? To už řve na celé kolo.

Tak tak.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama