Březen 2013

Ty ještě nespíš?

21. března 2013 v 21:01 | mňau
A proč nejsi přikrytá?

Já si hraju na přejetou mámu, víš?

ách

11. března 2013 v 9:05 | mňau
Mami, ty jsi situlacní panna.
Co?
No situlacní panna.
Co to je?
Panna, která dělá situlaci přece.

Co jsme zač?

8. března 2013 v 20:17 | mňau
A kdo jsou Ježkovi?
No to je Anežka, Verča, teta a strejda.
A co jsme my?
My jsme Ondřichovi.
To přece vím, to mi nemusíš říkat, ale myslím, co jsme jako za zvířata?

A jeden dortík. Ne, radši dva!

5. března 2013 v 11:04 | mňau
Test na těhotenskou cukrovku dopadl dobře, návštěva cukrárny nás dneska nemine. Blízko školky je jedna taková... s dětským koutkem. Radost projít kolem, dvojitá radost zajít dovnitř.

Blízko školky je vůbec více zajímavých podniků. Takřka hned naproti vchodu je prodejna zbraní a vedle to, jaxetomuříkáslušně, bordel. To máme jídlo, moc a sex, všechny zásadní radosti lidstva hned u školky.

Ta Praha je ale krásná, prohodilo tuhle v tramvaji asi osmileté dítě a já se musela podívat, o čem to mluví. V osmi letech mi taky Praha připadala krásná, i když se dnes divím, jak jsem to poznala, protože vidět to nebylo. Po Smíchově se chodilo soustavně pod lešením. Pak mi připadala krásná v jednadvaceti, zvláště nad ránem, když se po Karlově mostě ještě nevalili turisti. Teď už se musím k pocitu krásna přemlouvat. Třeba na cestě kolem pivovaru k dětskému hřišti nevidím obvykle žádnou krásu. On se taky člověk nemůže moc rozhlížet, protože by jinak okamžitě šlápl do hov.a.

Konec zimy

5. března 2013 v 10:41 | mňau