nestereo

11. ledna 2014 v 21:49 | mňau
Zítra musím vylézt do třetího patra po čtyřech. Nakonec, proč ne, už dlouho nás sousedi na chodbách neprobírali. "Ta vám byla tak vožralá, šla do schodů po čtyřech! V deset ráno! A on ji při tom fotil, paní. To je domácnost. No jak říkám, děti jim tam furt řvou, chudáci malí, a aby ne, když choděj domů takhle."

Úkol jsem si uložila sama na kurzu tvůrčího psaní. "Abyste prožili nějakou situaci a uměli ji popsat, musíte vypnout autopilota. Autopilot se vypne tak, že děláte věci jinak než normálně. Nestereotypně."

Tak tu teď vzývám tuhle nestereotypní modlu a přemýšlím, do jakého svého příštího románu tu scénu zakomponuju. Studené schody, vlhké vůně, nahoře bouchly dveře. Paní Hadrbolcová půjde za chvíli kolem a bude se moc držet, aby si neodplivla. Nemá nás ráda. Máme hlučné děti a nájezd na kočárek umístěný na schodech do sklepa.

Ale neodplivne si a místo toho dojde pro předsedu domovního výboru, aby se na to "taky podíval". "Zasloužíme si takovéhle asociální sousedy, pane Léble? Neměla bych to někde nahlásit? O nás nejde, ale co ty děti?"

Nakonec, není moc stereotypní prostě ty schody do třetího patra naráz vylézt? Neměla bych se třeba ještě pozvracet nebo usnout na podestě?
 


Komentáře

1 Zita Zita | 12. ledna 2014 v 12:09 | Reagovat

Kdo chce s lidmi žíti musí s nimi výti............A ne se chovat nestereotypně:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama